V tomto blogovém příspěvku, založeném na článku „Vznik altruistických lidí“, se budeme zabývat tím, jak hypotéza skupinového výběru vysvětluje vývoj a existenci altruismu.
V dnešní době, kdy je těžké se i o sebe postarat, proč existují altruističtí lidé? Existuje důvod, proč bych měl žít altruisticky? Musí existovat dobrý důvod, proč lidé žijí altruisticky. Jinak by se lidé rozhodovali tak, jak jim v daném okamžiku vyhovuje, a žili by sobecky. Po přečtení knihy „Vznik altruistických lidí“ jsem si jako odpověď na otázku, proč bychom měli žít altruisticky, zvolil „hypotézu skupinového výběru“. Pojďme zjistit, co je „hypotéza skupinového výběru“ a proč je důvodem k altruistickému životu.
Pokud skupina altruistických lidí a skupina sobeckých lidí jdou do války, většina lidí by očekávala, že altruistická skupina vyhraje. Je to proto, že činy lidí pro skupinu zvyšují její konkurenceschopnost. Nejen ve válce, ale i v bezpočtu dalších soutěží o přežití by skupiny s mnoha altruistickými lidmi měly výhodu. Pokud by taková soutěž o přežití pokračovala od úsvitu lidstva a pokud je altruismus vlastnost, kterou lze geneticky přenášet, pak by se podíl altruistických jedinců měl v průběhu času zvyšovat. Jev, kdy jednotlivci a skupiny s vlastnostmi výhodnými pro přežití přežívají a zanechávají více potomků, čímž se zvyšuje podíl jedinců a skupin s těmito vlastnostmi, se nazývá přirozený výběr. Například pokud jednotlivci nebo skupiny, které jsou chytré a silné, soutěží o omezené zdroje ve stejném prostředí, první z nich přežijí a zanechají více potomků. Toto se bude opakovat po mnoho generací, čímž se zvýší podíl lidí, kteří jsou silní a chytří. V rámci přirozeného výběru se přirozený výběr pro skupiny nazývá skupinový výběr. Výše uvedené vysvětlení lze také považovat za skupinový výběr. Hypotéza, že počet altruistických lidí se zvýšil v důsledku tohoto skupinového výběru, se v knize „Vznik altruistických lidí“ nazývá hypotéza skupinového výběru.
Tuto hypotézu však nelze tak snadno vysvětlit. Je to proto, že přirozený výběr zahrnuje nejen skupinový, ale i individuální výběr. Pokud mezi sebou soupeří altruističtí a sobečtí lidé, kdo přežije? Vytvořme si situaci, která na tuto otázku odpoví. Nesobecký člověk A a sobecký člověk B, kteří jsou oba ve stejné fyzické a psychické kondici, žijí ve stejné skupině. A rozdává lidem jídlo, když je k dispozici, zatímco B ho všechny skladuje ve svém skladu. Pokud nastane situace, kdy se jídlo náhle stane nedostupným, má B mnohem větší šanci na přežití než A. Nejen v této situaci, ale i v bezpočtu dalších situací mají sobečtí lidé zjevně větší šanci na přežití než altruističtí lidé a také větší pravděpodobnost, že zanechají potomky. Zde vidíme konflikt mezi skupinovým a individuálním výběrem. Skupinový výběr má tendenci upřednostňovat altruistické lidi, zatímco individuální výběr má tendenci upřednostňovat sobecké lidi.
To však neznamená, že hypotéza skupinového výběru je nepřiměřené vysvětlení. Uvažujme přetahovanou. Dva týmy evidentně táhnou opačnými směry. Znamená to, že lano zůstane na místě? Ne, nebude. Lano bude taženo ve směru týmu s větší silou. V této souvislosti lze skupinový a individuální výběr považovat za přetahovanou. Pokud je skupinový výběr silnější, bude více altruistických lidí, a pokud je individuální výběr silnější, bude altruistických lidí méně. Není snadné dokázat, že skupinový výběr je silnější než individuální výběr, ale autor knihy „Vznik altruistických lidí“ tvrdí, že skupinový výběr má jasný vliv na vývoj altruistických lidí.
Doposud jsme vysvětlili význam skupinového výběru, význam individuálního výběru, definici hypotézy skupinového výběru a omezení hypotézy skupinového výběru. Ačkoli hypotéza skupinového výběru má jasná omezení, představuje důvod, proč bychom měli žít altruisticky. Aby skupina, do které patříme, přežila, musí každý jedinec žít altruisticky. Samozřejmě existuje spousta prostoru pro vyvrácení této hypotézy. Je to kvůli dříve zmíněnému rozporu s individuálním výběrem. Prostřednictvím dalších experimentů a pozorování se však tato teorie pravděpodobně stane logičtěji úplnějším vysvětlením.
